Název

Jak jsme s majorem vyrazili jaru vstříc aneb drahanská vrchovina 25-27 února 2011

Popis

celé se to seběhlo nějak narychlo a místo vandru do čech, jsme v pátek s Majorem vyrazili z Kyjova do Moravského krasu.
V pátek večer dorážíme do Bílovic nad Svitavou, kde nás chvilku obtěžuje nějaký "čech černého vyznání" a chce půjčit na vlak... místo peněz jsem mu dal dobrou radu a pokračovali jsme do hospody na sokolovně, zde si dáváme jen jedno a pokračujeme směrem k našemu nocovišti, které je naplánováno v jeskyni Švédův stůl, jelikož jeskyni jsme prakticky bez problému našli, tak volíme ještě mírnou zacházku do místní čundrkántry hospody, kde se občerstvíme několika masopustníma speciálama s pepřovou příchutí a poté se znovu vracíme na Švédův stůl, kde po vačeři a grogu uleháme ke spánku.
Ráno se probouzíme do krásného dne (já se probouzím už k hotové snídani) pokračujeme smerem k Pekárně, kde díky mrazu narostlo spoustu krápníků a ani jim to netrvalo tisíce let pak jsme se na skok stavili do medvědí jeskyně, aby jsme se nakonec vydali do Kolchozu u Brna, kde po jednom pivku pokračujeme kombinovanou dopravou (IDS JmK) s nevrlým šoférem firmy ČAD Blansko do Křtin. Odtud pokračujeme po pastvinách přes Habrůvku a jeskyni Kostelík až k Býčí skále. Odtud dál Josefským údolím kolem Huti Františka. Na konci údolí náhle měníme směr a začínáme po žluté stoupat ke studánce u srnce, kde si prohlédneme naše nocoviště a přes Máchův a Graberův pomník klesáme ještě před setměním do Olomoučan, kde usedáme v restauraci u červené růže na několik nefiltrovaných černohorských Páterů za přítomnosti několika úsměvných místních karikatur a srdečné paní hostinské pak se za tmy a zkrácenou cestou vreacíme na naše nocoviště, kde po rizotu a rumu uleháme v parádní noclehárně.
Ráno se opět probouzím k hotové snídani (nějak se mi z vyhřátého spacáku nikdy nechce, tak jako se nechce Bobkovi z klobouku) počasí je opět nádherné a my vyrážíme smerem k novému hradu navštívit místního Andrsena.... ten však není doma, tak jen obejdeme hrad a začínáme pomalu klesat k Blansku , zastavme se ještě na Výří skále a Čertovu hrádku, mineme Klamovku, ke konci už trochu spěcháme,aby jsme před odjezdem stihli ještě alespoň jedno orošené v nádražní restauraci, což se nakonec povedlo a přes brno odjíždíme k domovu. Fotky asi napoví mnohem víc....rozepisovat tady jak krásné jsme měli počasí asi nemá cenu..obraz nahradí tisíce slov...
Ahoj

Nastavení